Boj proti blbosti - pH potravin

31. března 2015 v 23:07 | L. |  Věda
Vítám Vás, dnes budu psát o docela dost rozšířeném mýtu a tím jsou kyselé a zásadité potraviny. Přišel s ní poprvé William Hay, který tvrdil, že některé potraviny potřebují pro trávení kyselé prostředí a jiné potraviny zásadité, proto by se neměly kombinovat. Dnes to pokročilo do té podoby, že se na překyselení organismu svaluje všechno možné, na internetu si nejrůznější lidé vytváří různé teorie, kde pomocí kyselin a zásad vysvětlují všechny možné fyziologické děje a dokonce se vytváří i tabulky všech možných potravin s jejich pH (neptejte se mě, jak to změřili).



S tou tabulkou si někdo určitě dal hodně práce, ale bohužel, moc nedává smysl. Nevidím důvod, proč by měl být jablečný nebo rýžový ocet zásaditý zatímco bílý ocet kyselý, když je v obou případech účinnou látkou kyselina octová (která se v těle nachází běžně v citrátovém cyklu jako acetyl-CoA, takže není problém ji metabolizovat), proč by rostlinné proteiny měly být zásadotvorné, zatímco živočišné kyselinotvorné, když se budou hydrolyzovat na 21 aminokyselin, které budou pořád stejné. Spíš mi připadá, že na jedné straně jsou oblíbené "alternativní" potraviny, zatímco na té druhé ty klasické. Samozřejmě, potraviny z té "zásadité" půlky jsou zdravé, jsou to většinou rostliny a zelenina, bude to mít hodně vlákniny, nebude to moc tučné, takže není důvod, proč je nejíst. Ale na druhé straně je taky spoustu zdravých potravin, mléčné výrobky a maso jsou taky potřebné, i cukr člověk v rozumné míře potřebuje. A hlavně, o tom, jestli jsou potraviny zdravé nebo ne určitě nerozhoduje pH.

V těle je samozřejmě pH klíčové, je nutné mít pH asi někde mezi 7,2 a 7,4, jinak přestávají fungovat enzymy, tělo má naštěstí dobře postavené regulační mechanismy. Jednak se pH reguluje pomocí dýchání, v krvi máme nějakou hladinu zásaditého hydrogenuhličitanu, který se vyrovnává s hladinou kyseliny uhličité, jejíž obsah můžeme regulovat pomocí rozpouštění oxidu uhličitého ze vzduchu. Pak máme také ledviny, které jsou schopné kyseliny a zásady vylučovat v moči, jsou to totiž polární látky a proto se velmí dobře budou rozpouštět ve vodě. Tento mechanismus regulace je ve většině případů postačující, k přílišným výkyvům pH může dojít jen v ojedinělých případech, častější je akutním překyselení, neboli acidóza, ke kterému dochází při neléčené cukrovce nebo při otravě methanolem nebo alkoholem, je to stav, který vyžaduje okamžitou lékařskou péči. Alkalóza pak vzniká při dlouhodobém zvracení nebo při selhání jater a je to podobně akutní stav, jako acidóza.

Zkrátka a dobře, zapomeňte na pH, je to všechno o složení potravin a o vybalancování stravy tak, aby člověk do sebe dostal všechno potřebné a zároveň se vyhnul větší konzumaci nezdravých látek. Škodlivé látky v potravě taky většinou nemají nic společného s pH, většinou prostě obsahují nějaké chemikálie, které ve větším množství mají nějaké negativní účinky. Děkuji za přečtení a těším se na příště.

Obrázek pochází z http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/texty/jidlo-strava/ph-potravin-tabulka-kyselinotvornost-a-zasadotvornost-potravin
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Martin Zbořil Martin Zbořil | E-mail | Web | 11. srpna 2015 v 23:00 | Reagovat

můj předchozí příspěvek byl vyhodnocenej jako spam, nejspíš kvůli odkazům..
chtěl jsem říci že živočišné produkty nejsou potřeba, naopak to vypadá že bez nich se žije zdravěji a déle.. bez citací to vypadá pochybně, najděte si to na nutritionfacts (.) org

2 L. L. | Web | 11. srpna 2015 v 23:40 | Reagovat

Zdravím, určitě je pravda, že s kombinací masa jsou spojeny problémy, hlavně třeba ten vznik karcinogenních nitrosaminů, záleží taky docela na způsobu přípravy. Vegetariáni asi s tímhle mít problémy nebudou, na druhou stranu hlavně u veganů jsou rizikovější spíš nízký příjem B12 a těžko říct, jak to bude s příjmem bílkovin, hlavně u dětí, které jich potřebují nejvíc a kde je maso asi nejlepším zdrojem (a taky se do dětí cpe lépe, než fazole nebo hrášek). I v zelenině a ovoci se dají najít škodlivé sloučeniny, věda už v tomhle pokročila tak daleko, že je vlastně docela těžké najít něco co nějakým způsobem neškodí a veganům tady bude hrát do karet fakt, že se o jídlo a o jeho složení zajímají více, než průměrný člověk, takže to může svým způsobem taky ovlivňovat statistiku, nemyslím si ale, že by byl nějak velký rozdíl mezi zdravím člověka, co je vegan a tím, co jí vyváženou stravu i s masem.

P.S. Mohl bych poprosit odkaz, na kterou stránku na FB se tenhle článek dostal? Mít 500 návštěv denně u mě není moc běžné :)

3 kkkkhhhh kkkkhhhh | 17. srpna 2015 v 1:06 | Reagovat

Na živočišnou stravu nejsme stavěni, proto je pro nás kyselá a škodí nám. Nejsme tady pro to, abychom zabíjeli. Nemáme na maso ani zuby. Naše zuby jsou nejvíce podobné opicím a ty maso nejí.

4 Dan Dan | 17. září 2015 v 8:58 | Reagovat

[3]:Naopak se podívejte na paleodiety. Jejich zastánci naopak tvrdí, že lidé jedli maso, tuky a zeleninu desetiticíce let a teprve potom, co poslední tisíce let (neberte mě za slovo kvůli nepřesným číslům) přešli na sacharidovou stravu díky pěstování obilnin, se projevují všechny civilizační choroby. Prý spusta lidí paleodietou vyléčila od cukrovky, přes cholesterol až po sklerózu. Tak kde je pravda? :-) Obě teorie se asi shodnou v tom, že škroby a sacharidy jsou ty škodlivé činitele.

5 Alopat Alopat | 28. února 2016 v 0:58 | Reagovat

A co Vám brání po ránu ochutnat kyselost vlastní moči nebo změřit její Ph? Hodnota by měla odpovídat jídlu snědenému k večeři.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama