Filozofie pozdního kapitalismu

26. dubna 2017 v 19:24 | L. |  Společnost
Nápad k tomuhle článku jsem dostal u čtení dnešních článků na titulce. Ano, telepatie v teorii a praxi zaujala i mě, chvilku jsem si říkal, jestli náhodou nejsem v zóně soumraku. Nebyl jsem, takže jsem začal prozkoumávat zbytek blogu oné slečny. Abych nebyl jen hnusný tak musím říct, že se od ní asi mám co učit, co se týče sebekázně s pravidelnou aktivitou na blogu, a taky má moc pěkně udělanou grafiku. Jo, a taky se tam dozvíte šokující pravdu o našem světě, třeba že Dan Nekonečný je iluminát. Tušil jsem to. (odkaz na video, vesmíre, vyslyš naše prosby a sešli správcům vysoce konstruktivní energii na opravu vkládání videí, moc si to přeji, děkuji)


Ale dost o Danovi, ještě by na mě za trest seslal tropickou horkou nemoc, na tomhle blogu jsem si všiml něčeho, co jsem viděl už několikrát na různých místech, ať už na jiných alternativních blozích, nebo i na různých časopisech pro ženy - modlitby, ať už k andělům, nebo k vesmíru, to je asi jedno, klidně by to mohlo být i k panu Filutovi. Stačí si projít titulky, ony mluví samy za sebe: "Toužíte po lásce, zdraví, nebo penězích? Požádejte vesmír o pomoc!", nebo "Jak si zhmotnit přání". Jak jednoduché, musíte si přát z celého srdce a ze svého nitra a intenzivně myslet na štětky a koks, a to by bylo, aby vám Bůh neposlal aspoň malý balíček přímo z Kolumbie. Jednoduše, vesmír je supermarket, kde si za sladké nic objednáte to, co chcete, a když si budete přát hodně, on vám to splní. K dokonalosti chybí už jenom aby vám za to andělé připsali bodíky na zákaznickou kartu. Mimochodem, určitě si taky pamatujete na ten díl Simpsonů, jak se Homer po jednom rozhovoru s Flandersem začal modlit k Bohu pro to, aby mu donesl pivo s ledničky nebo prošťouchnul ucpaný odpad. Všichni víme jak to s ním nakonec dopadlo, že jo?

K čemu asi tak může vést život v takové bublině, ve které si jenom intenzivně přejete a vaše přání se plní? Každá jiná filosofie má nějaký základ v tom, že všechno má svou cenu. Podívejte se na křesťany, ti vám asi něřeknou, že Bůh vás obdaruje jen tak, musíte pomáhat druhým, tak se stanete lepšími lidmi a Bůh vás za to odmění. Podobně to funguje snad všude jinde, i pokud se chcete upsat temným bohům, tak jim musíte za to dát svoji duši. Vtip je v tom, že si z toho odnesete minimálně to, že pokud něco chcete, ať už sbalit holku, zhubnout nebo koupit si bávo, musíte pro to něco udělat. Můžete prosit anděly o zdraví jak chcete, ale pokud u toho budete sedět na zadku a jíst chipsy, asi vám to moc nepomůže.

Nepřišel jsem na to, na základě jaké úvahy se k této myšlence došlo (jo, je o tom kniha, která to všechno začala, jmenuje se Objednáváme si z vesmíru, ale já nemám koule na to si ji koupit a číst ji), ale děsí mě, že je tahle myšlenka evidentně docela rozšířená. Našel jsem nějaká vysvětlení, kde se tím zabývají podle kvantové ezofyziky (prosím neplést s kvantovou fyzikou, to je reálná věda, zatímco ezofyzika je založená na perverzi toho, co si autoři o kvantové fyzice přečetli v encyklopedii pro děti). Výsledek je něco o tom, že podle kvantové ezofyziky se může myšlenka zhmotnit v částici. Nevím, měl jsem kvantovou fyziku dva semestry, o myšlenkách tam nebylo, všude jen samé rovnice o výskytu elektronů.
Výsledek obrázku pro hartree fock

Vy si můžete říkat, že je to neškodná, jen trochu legrační víra, ale popravdě, nedávno jsem četl takový spis od ženy, co kdysi provozovala ezoteriku a magii profesionálně (říkala si Anima Noira, dostala se s tím i do médií). Je to velmi zajímavé, píše tam o tom, že lidi, kteří se na ni začnou přespříliš spoléhat se můžou dostat do pasti tím, že se své osobní problémy nepokouší řešit nějakým normálním způsobem, ale místo toho se pořád dokola obrací na různé čaroděje a vědmy, a tím se dostávají do spirály, kde vyhazují za magii pořád více peněz, problémy se kupí dál a oni se stávají prakticky závislými a ztrácejí poslední zbytky kontaktu s realitou. Je to smutné, ale takoví lidé pak klidně uvěří i na objednávání z vesmíru, a místo toho, aby své problémy začali řešit sami tak se budou čím dál tím víc intenzivně snažit uprosit vesmír, aby je vyřešil za ně. Jak moc destruktivní vliv na jejich mysl to pak může mít?

Bohužel je u určitého typu lidí, kteří hledají víru (co jiného ezoterika je?) zřejmě přitažlivější myšlenka, že můžeme mít všechno, co si přejeme, stačí, když si to přejeme dost intenzivně, než klasické dogma: "Když něco chceš, musíš si to zasloužit." Přijde mi to hrozně bizární, ale co už, době, kdy si můžeme všechno koupit v obchodě a ničeho není nedostatek se už asi přizpůsobilo i duchovní učení. Jen k těmto myšlenkám prosím neveďte i svoje děti, jednou je dost možná ušetříte dost velkého zklamání.
 

Bestiář Youtube scény, aneb průvodce pro dospělé

26. ledna 2017 v 22:09 | L. |  Společnost
Zdravím Vás po roce neaktivity. Nebyl jsem tedy úplně neaktivní, věnoval jsem se poslední dobou hlavně psaní o hudbě (a budu vážně rád, když tenhle můj blog zasvěcený hudbě navštívíte), ale občas mi chybí psaní o jiných věcech, a proto jsem se rozhodl oživit i tento starý blog. Můžete se zde tedy opět dočkat mých nepravidelných komentářů a glos.

Youtube a sledování youtuberů je aktivita, která je doslova středobodem generačního konfliktu. Pro některé dospělé je naprosto nepochopitelné, co mladí na těch bizárních postavičkách vidí, diví se tomu stejně, jako se jejich předkové na konci 60. let divili tomu, že jejich děti poslouchají The Rolling Stones a občas se zdá, že by dospělí snadněji pochopili, kdyby mladí začali brát heroin, než to, že jejich děti sledují Teri Blitzen a streamy Fatty Pillow.

Kde je problém? Pravděpodobně v tom, že dospělí o Youtube nemají přehled, nesledují ho, a když jo, tak viděli jen pár videí, ke kterým se ještě navíc dostali z televize nebo ze zpráv, takže to nebude moc reprezentativní vzorek toho, co se na youtube skutečně točí. V tomto článku proto bude takový základ, o čem je Youtube a jak vědět, čím se děti na tomto portálu baví. Co jsem totiž slyšel názory a představy některých lidí, bývají v tomhle dost mimo.

Co je úplně základní věc, jakou chcete, když jste Youtuber? Je to sledovanost, neboli počet views. To je alfa a omega youtuberů. čím větší sledovanost, tím více peněz máte z reklamy, tím spíše si vás všimne sponzor, tím větší máte vliv, větší počet lidí si kupuje váš merch a tak dále. Prostě sledovanost => zisk, to je základní pravidlo, přičemž vás nemusí zajímat, jaké mají vaše videa hodnocení (poměr líbí/nelíbí, like/dislike), ani počet odběratelů a prakticky ani vaše pověst.

Jak takovou sledovanost získat? Způsobů je mnoho, některé se vám, pokud jste rodiče budou líbit, jiné asi ne. Některé vyžadují tvrdou práci a spoustu kreativity, další jenom psychickou odolnost (chápejte jako ochotu dělat ze sebe blbce, nebo chovat se k ostatním jako zmrd). To, co bychom asi chtěli, a jak tvůrci tohoto systému asi uvažovali je tvorba kvalitního obsahu (neboli contentu), natáčení videí o vašich zájmech, o tom co děláte a snaha se o to podělit, a tyto zájmy mohou být samozřejmě více čí méně smysluplné. Sem patří spousty nezávislých filmařů, beauty blogerek (aspoň myslím, ale popravdě přípravě k samičím pářícím rituálům moc nerozumím a stejně tak nerozumím části Youtube, která se jim věnuje), lidé, co jen tak pro zábavu recenzují knihy, filmy nebo hry, nerdi (to jsou lidé, které bych definoval jako fanoušky popkultury, kteří se jí dopodrobna zajímají), popularizátoři vědy, tvůrci různých DIY (do it yourself návodů), a tak podobně, snad chápete. Naštěstí, takových kanálů je na Youtube nespočet a snad každý si mezi nimi najde něco, co ho zajímá, podívejte se sami. Příklady takových kanálů jsou třeba VSauce, Numberphile, Nostalgia Critic, Cinemassacre nebo třeba české Vědecké Kladivo.

Další možnost jsou "cancer" kanály (cancer znamená rakovina a opravdu se tak označují, protože "vyvolávají rakovinu" - sami uvidíte, proč se jim tak říká). To jsou kanály, které dělají tvorbu která je tak špatná, až je vtipná, nebo nějakým záhadným způsobem pozoruhodná. Mohou takovou tvorbu dělat nezáměrně (pak je na místě je spíš litovat), nebo záměrně (taky se jim pak může říkat troll kanály). Pokud ji dělají záměrně, jejich filosofie je trochu podobná té, jakou má Zdeněk Troška - to je blbý, to se bude líbit. Spoléhají na to, že se jejich tvorba bude šířit virálně (to znamená, že si jejich videa budou uživatelé posílat mezi sebou sami, obvykle mechanismem "podívej se na toho blbečka"). Čím více shlédnutí takhle získají, tím víc peněz z toho bude. Typickým příkladem tady je nejsledovanější český youtuber, devítiletý Misha, kterého úspěšně kapitalizuje jeho starší bratr. Je to koncept, který funguje, a vydělá vám spoustu peněz, pokud jste ochotní je vyměnit za svoji důstojnost.

Jako další je poté vhodné zmínit reakční kanály, které jsou v současné době hodně populární. Jsou v podstatě v symbióze s výše uvedenými kanály, jejich cílem je najít video, které je z nějakého důvodu špatné a nějak ho okomentovat, ať už vtipně, nebo poučně, nebo nějak jinak. Kvalita takových videí je různá, někdy autor řekne zajímavé věci, vysvětlí, co je v původním videu špatně, případně upozorní na to, že jiný youtuber dělá něco, co není úplně v pořádku z morální stránky, jiní to omezují jen na kyberšikanu a nadávky. Je tedy nutné si dobře vybrat. Do této skupiny youtuberů patří třeba Pyrocynical, Leafy, Ducklock, Peeetaaa nebo Saytyr.

Docela blízko k reakčním kanálům mají různí komentátoři a vlogeři, kteří ve svých videích prostě mluví o nějakém aktuálním tématu. Sledovat takové kanály není úplně špatné, můžete se od nich dozvědět mnoho zajímavých věcí, ale musíte si dávat pozor na to, koho vy, nebo váš potomek sleduje. Takové kanály mohou přinést zajímavý pohled na věc a mnohé naučit, ale najdou se mezi nimi i takoví experti, kteří vám řeknou, že holocaust nebyl, a že na nás vlády sypají chemtrails, takže si dávejte pozor na to, co vaše děti sledují a naučte je kritickému myšlení, aby pak nezačaly nosit alobalové čapky a lít kolem domu ocet. Příklady takových kanálů jsou GradeAUnderA, Naprosto Retardovaný, StandaShow nebo Pstruh.

K Youtubu vždy patřily také počítačové hry, takže se zde i dnes najde spoustu youtuberů, kteří dělají letsplaye (to znamená ukazují jak se nějaká hra hraje a komentují svoje hraní), nebo dělají streamy (živé přenosy), kde hrají hry a u toho o něčem mluví, vypráví historky nebo tak různě, nic komplikovaného. Mezi takové patří třeba PewDiePie, Baxtrix nebo Fatty Pillow.

Zmíním zde taky kanály, které si vydělávají tvorbou různých skečí, pranků (kanadských žertů) a takových věcí, nesledují to a ani mě to moc nezajímá, tak sem dám jen jako ukázku ViralBrothers.

A jako poslední zde ukážu něco, z čeho budou určitě mít radost dospělí čtenáři, kteří už třeba jsou rodiči, a to jsou notoričtí průseráři, kteří si nahání sledovanost vytvářením kauz (kterým se pak říká youtube drama) a děláním průšvihů, taktika je taková, že je lidé sice nebudou mít rádi, ale budou mít velkou sledovanost, protože lidi bude zajímat, co zase provedli a od nich to budou mít z první ruky. A najdou se dokonce i lidé, kterým tohle imponuje. V Česku několik takových případů máme, a taky se velmi často dostávají do televize a do zpráv, takže si podle nich spousta lidí dělá obrázek o youtuberech, sem patří všechno to házení petard do autobusů, šíření nahých fotek, občas dokonce i od nezletilých holek, dávání batohů na koleje, nedodržování dopravních předpisů a tak dále. Jsou to kanály jako třeba TV Twixx, Ikaro, Freescoot nebo MikeJePan.

To bylo jen pro ukázku toho, co všechno lze na youtube nalézt a jak vidíte, je to velice rozmanité. V podstatě můžeme říct, že youtube je něco jako televize, kterou mladým nahrazuje. Má oproti ní mnoho výhod, na Youtube si můžete pustit co chcete a kdy chcete, nejste závislí na programu a vzhledem k tomu, že k dělání obsahu na Youtube vám stačí tak akorát kamera, není tvorba tak zatížená na financování a dostává zde prostor i program, který zajímá jen málo lidí, a v televizi by pro malou sledovanost neprošel. Samozřejmě, intelektuálně nenáročné kanály mají mnohem větší sledovanost, tak to ale chodí ve všech médiích a všude v kultuře, můžu se s vámi klidně vsadit, že příští měsíc přijde do kina mnohem více lidí na 50 odstínů temnoty, než na Trainspotting 2.

Snažte se proto Youtube a youtubery pochopit a nezakazovat dětem Youtube jen podle těch pár videí, co jste viděli. Zkuste s nimi radši o tom, co sledují mluvit a zkusit jim vysvětlit, proč se vám nelíbí to, co oni sledují a kde mohou najít kvalitnější obsah, zároveň je tak třeba naučíte podporovat kvalitní tvorbu a ne lidi, kteří jenom nahání sledovanost tím, že dělají kontroverzní věci. A nesvádějte prosím na youtubery to, že jsou děti nevychované a špatně se učí, jak jsem už tady v pár článcích a názorech viděl. Není to pravda, je hlavně věcí rodičů vysvětlit dětem, co je špatné, a co ne, a koho mít za vzor, a koho se raději nepokoušet napodobovat.

Další blog

24. ledna 2016 v 22:20 | L. |  Kultura a umění
Zdravím Vás, vím, že jsem sem dlouho nic nepsal. Měl jsem menší tvůrčí krizi a nějak do toho neměl chuť. A během té doby jsem si řekl, že si zkusím trochu zaexperimentovat a změnit koncepci, a udělal jsem si pro tenhle účel nový blog, budu velmi rád, když jej navštívíte - songstories.blog.cz. Je celý věnovaný hudbě, píšu o různých písních, které všichni známe a věnuji se jejich významům a různým zajímavým událostech v pozadí jejich vzniku. A k tomu se snažím o nějaký velmi jednoduchý přehled toho, co se v hudbě děje a dávám různé tipy na to, co si poslechnout. Doufám, že se Vám to bude líbit.

Neznamená to ale, že tento blog je nadobro mrtvý, když budu mít chuť psát o svých politických nebo jiných názorech, napíšu to sem, jen sem asi budu psát mnohem méně často, než dřív.
 


Jak neutéct od studentského života

26. září 2015 v 20:59 | L. |  Společnost
Vítám Vás u dnešního článku, hodně se dnes mluví o aféře britského premiéra Davida Camerona, který je terčem výsměchu poté, co vyplavalo na svět, že v době studií strkal svoje genitálie do hlavy mrtvého vepře v rámci iniciačního rituálu do studentského spolku. Tyto rituály mi přišly hodně zajímavé, protože v Čechách žádné takové studentské kluby nemáme (nebo možná máme, jenom mě do nich nikdo nezve) a právě přijímací rituály vypadají na naše poměry hodně divně. Zvlášť bizardní mi to přišlo v kontextu západní politické korektnosti, kde nápisy, nad kterými by Čech mávl rukou vyvolaly skandál (viz článek blogerky AD), zatímco přijímací rituály, kde účastníci musí dost často podstoupit různé ponižování, často i sexuální obtěžování, které by si Čech v životě líbit nenechal, studenti (a dokonce i studentky) podstupují dobrovolně a v podstatě se nijak moc neřeší.

O královně bomb

6. srpna 2015 v 23:54 | L. |  Věda
Vítám Vás, dnešní výročí 70 let od shození jaderných bomb na Hirošimu mě inspirovalo k tomuto článku, kde budu vyprávět o vzniku jaderné zbraně, protože historie jejího vzniku je plná paradoxů a ironií osudu a je to jeden z největších příběhů vědy a stojí za to, aby byl vyprávěn dál. Zdrojem veškterých informací mi byla kniha Roberta Jungka, Jasnější než tisíc sluncí a pokud se o vývoji jaderné zbraně chcete dozvědět víc, není lepšího zdroje.

Uprchlíci vs. omyly a argumentační fauly

15. července 2015 v 17:43 | L. |  Společnost
Vítám Vás, původně jsem k tomuto tématu psát nechtěl, ale když už se mi tak hezky nabízí (je to mimochodem po velmi dlouhé době konečně téma týdne, o kterém má cenu něco psát), také sem přidám svůj článek. Nechce se mi psát jenom, že mi přijetí uprchlíků nevadí, protože tohle tady bylo už tisíckrát a akorát by to zapadlo mezi ostatní články. Raději jsem se rozhodl, že se pokusím vyhledat neustále omílané polopravdy nebo argumentační klamy, které se v článcích a v komentářích na blogu a různě po internetu neustále opakují, i když jsou zavádějící nebo mylné. Pojďme na to.

10 nejvlivnějších černých muzikantů

18. června 2015 v 23:27 | L. |  Kultura a umění
Vítám Vás, dlouhou dobu jsem se nemohl dokopat k tomu, abych něco napsal, přemýšlel jsem hodně dlouho nad článkem o imigrantech, protože to je téma, co se poslední dobou docela dost řeší, ale čtu o tom už tolik článků a i přátelé na FB mě pořád otravují s nějakými blogy a videi, takže se tomuhle radši vyhnu, protože mě samotnému už je to taky docela jedno a čekám jen na moment, až ta hysterie přejde. Ale přesto jsem se inspiroval, tím, jak často slyším, že nám imigranti berou naši kulturu, což mě vlastně přivedlo k myšlence dnešního článku, podívat se na to, kteří hudebníci s africkými kořeny tu "naši" kulturu vlastně nejvíce obohatili. Nabízím proto seznam 10 černých velikánů, které můžeme klidně zařadit do síně slávy moderní hudby.

Blbí maturanti

11. května 2015 v 23:50 | L. |  Společnost
Vítám Vás, je období maturit a jak jste si jistě všimli, je už skoro tradicí v téhle době otírat se o maturanty jak jsou pitomí a líní a jak naše školství upadá. Neminulo to ani mě před pár lety, proto Vám dnes chci nabídnout jiný pohled, protože si myslím, že zvednout si ego na tom, že maturanti neví, kdo to byl Jidáš a Pallada, když já to vím je snadné, ale podívat se na ten problém trochu s odstupem a trochu do hloubky mi přijde rozumnější a užitečnější.

8 nejděsivějších zbraní, co kdy člověk vymyslel

30. dubna 2015 v 23:55 | L. |  Společnost
Vítám Vás, dnes se dočkáte článku s pacifistickým poselstvím, kdy budu psát o zbraních. O nich se dnes často mluví jako o relativně běžných věcech, jako by byly jen obyčejným zbožím a lidé by zapomněli, jaký je jejich primární účel. A já se v dnešním článku pokusím představit a popsat ty nejbrutálnější zbraně, co kdy člověk vymyslel, mimo jiné i jako varování před válkou, kterou my už známe pouze z médií a nedokážeme si představit, s jakými hrůzami se v ní můžeme setkat. Příjemné čtení Vám dnes přát nebudu.

Negativní článek o Velikonocích

6. dubna 2015 v 17:02 | L. |  Společnost
Vítám Vás, když je dnes velikonoční pondělí, rozhodl jsem se definitivně se vypsat z frustrace posledních dní. Nemám totiž v posledních letech moc rád tyto svátky, ačkoli jsem muž, u kterých se z jejich tradiční role v těchto svátcích předpokládá pozitivnější přístup, pro mě jsou Velikonoce ve své podstatě mučením, proto tento článek také přilepím pod téma týdne.

Další články


Kam dál